Plk. let. i. m. Karel Kopal

F/O Karel KopalKarel Kopal se narodil 7. prosince 1915 v malé podkrkonošské vesnici Tříč (v dnes již neexistujícím domě č. p. 129) v rodině Josefa Kopala a Julie Kopalové, rozené Patočkové. Ve Tříči vychodil obecnou školu, v blízkém Vysokém nad Jizerou měšťanskou. Později šel do učení; vyučil se strojním zámečníkem. V dubnu 1934 si podal spolu s Otou Žantou ze Stanového přihlášku do školy leteckého dorostu. Žanta se k letectvu zkoušel dostat již v roce 1933, ale neuspěl. V roce 1939 emigroval a vstoupil do francouzského letectva, po pádu Francie do Royal Air Force(RAF). Stejně jako Kopal sloužil u 311. čs. bombardovací perutě. O. Žanta zahynul 13. března 1944 při operačním letu nad Biskajským zálivem.

Karel Kopal byl přijat, v roce 1936 tuto školu absolvoval a byl díky dobrému prospěchu (v pořadí 5 z 66 absolventů) povýšen na svobodníka. Žanta dosáhl v hodnocení dokonce 3. místa a získal taktéž hodnost svobodníka. K. Kopal později sloužil u 3. leteckého pluku v Piešťanech, 64. zvědné letky. Do března 1939 nalétal asi 500 hodin. V noci z 5. na 6. srpna 1939 překročil česko-polské hranice spolu s Karlem Kubánkem z Jilemnice a Janem Vlkem ze Semil (ve skupině asi dvaceti lidí). S útěkem jim pomohla odbojová organizace Obrana národa. V Polsku se cesty Žanty a Kopala rozešly - Žanta pokračoval v cestě do Francie, Kopal vstoupil do polského letectva. 2. září 1939 zažívá bombardování polského letiště Deblin, při kterém byli zabiti tři českoslovenští letci-důstojníci (poručík Andrej Šandor, poručík Zdeněk Rous a nadporučík Štefan Kurka) a zraněn byl Miloslav Štěpánek z Pasek nad Jizerou. Po pochodu na východ jsou zajati Rudou armádou. Krátkou dobu byli umístěni u rodin s českým původem na Volyňsku a později internováni v táborech Oranky a Suzdal. V únoru 1941 opouští na lodi spolu s dalšími čs. letci Sovětský svaz. Podmínky v sovětském zajetí se jistě nedaly nazvat dobrými; svědčí o tom např. neobjasněná smrt četaře aspiranta Karla Kubánka, který opustil vlast právě s Karlem Kopalem. Přes Turecko a Palestinu se Karel Kopal dostává do Velké Británie.

První let absolvoval v rámci osvěžovacího kursu v prosinci 1941 na letounu typu Tutor a po přemístění k No. 1429 C. O. T. F. (Czechoslovak Operational Training Flight) v červnu 1942 létá již na letounech typu Wellington. V prosinci 1942 byl přeložen k 311. čs. bombardovací peruti. U "Třistajedenáctky" sloužil kromě krátkého období v červnu 1943 (u No 1. (C) O. T. U. (Coastal) Operational Training Unit) - výcvik na letadlech typu Liberator) až do srpna 1944, kdy byl vybrán do kursu pro posádky dopravního letectva. Tento výcvik se konal u No. 105 (T) O. T. U. (Transport Operational Traning Unit) Následovalo přeložení ke 246. dopravní peruti. Jako pilot u této jednotky sloužil až do srpna 1945.

Detail z letového deníku Karla KopalaDo vlasti se vrátil 29. srpna 1945, o čemž svědčí telegram o příjezdu, který zaslal z Prahy domů. Do Tříče přijel 3. září. Jeho rodiče i sestra byli za války spolu s dalšími nejbližšími příbuznými zahraničních vojáků internování v koncentračním táboře Svatobořice. Všichni však přežili. Po válce létal Karel Kopal u Leteckého dopravního pluku (během této služby byl jeho pasažérem např. i Jan Masaryk) - a to do roku 1947, kdy byl přijat do Československých aerolinií. V roce 1950 byl vyhozen a nastoupil povolání soustružníka. O čtyři roky později se s rodinou přestěhoval do Jablonce nad Nisou, kde pracoval jako nejdříve jako instalatér, později získal místo u Okresního stavebního podniku. Hlavním důvodem stěhování bylo neustálé sledování příslušníky StB.

Karel Kopal zemřel v hodnosti podplukovníka letectva v. v. 8. ledna 1988 v jablonecké nemocnici. Rehabilitace se mu dostalo v roce 1991, tři roky po jeho smrti. Byl povýšen na plukovníka letectva v. v.

novinky | životopisy | literatura | odkazy | kniha hostů
TOPlist